Za pozornost stojí práce, která hodnotila prevalenci SpA a dobu od vzniku příznaků do stanovení diagnózy u pacientů s IBD, kteří byli na klinice revmatologie a gastroenterologie vyšetřováni pro artralgie. Autoři provedli retrospektivní přezkum karet pacientů s IBD a artralgiemi, kteří byli při stejné návštěvě vyšetřeni revmatologem i gastroenterologem. Nenechte si ujít závěry této retrospektivní studie. Jaké jsou hlavní charakteristiky pacientů se SpA asociovanou s IBD?
Prevalence spondyloartritidy (SpA) u zánětlivých střevních onemocnění (IBD) se uvádí v rozmezí 5–15 % u axiální spondyloartritidy (axSpA) a 30–45 % u periferní spondyloartritidy (pSpA). Navzdory vysoké prevalenci může být diagnóza často opožděna až o osm let, což zdůrazňuje potřebu interdisciplinárního přístupu k diagnostice a léčbě. Autoři této práce hodnotili prevalenci SpA a dobu od vzniku příznaků do stanovení diagnózy u pacientů s IBD, kteří byli na klinice revmatologie a gastroenterologie vyšetřováni pro artralgie.
Provedli retrospektivní přezkum karet pacientů s IBD a artralgiemi, kteří byli při stejné návštěvě vyšetřeni revmatologem i gastroenterologem. Zahrnuti byli pacienti starší 21 let s diagnózou IBD a subjektivně uváděnou artritidou, artralgiemi nebo bolestmi zad. Byla vypočítána prevalence axSpA a pSpA, doba do stanovení diagnózy a doporučeny změny léčby u pacientů hodnocených tímto interdisciplinárním přístupem.
Celkem bylo na klinice revmatologie a gastroenterologie vyšetřeno 92 pacientů (60,9 % žen, průměrný věk 42,5 ± 13,4 roku). Vyšetřeno bylo 76 (82,6 %) pacientů se SpA, z nichž 55 (72,4 %) mělo již stanovenou diagnózu SpA a 21 (27,6 %) bylo nově diagnostikováno na této klinice. Medián trvání příznaků u nově diagnostikovaných pacientů byl 11,0 měsíců. Z celkového počtu pacientů trpících SpA mělo 10 (13,2 %) axSpA, 41 (53,9 %) pSpA a 25 (32,9 %) mělo axiální i periferní SpA. Vysoká prevalence SpA byla zaznamenána u pacientů s Crohnovou chorobou (88,3 %) a ulcerózní kolitidou (72,4 %). Pacienti se SpA byli léčeni biologickými i konvenčními chorobu modifikujícími antirevmatickými léky (DMARD). Změna léčby byla doporučena na základě vyšetření revmatologem a gastroenterologem u 34 (44,7 %) pacientů, přičemž u 44,1 % bylo přidáno konvenční syntetické DMARD (csDMARD) nebo biologické DMARD (bDMARD), u 17,6 % pacientů došlo ke změně dávky DMARD, u 20,6 % ke změně třídy bDMARD a u 17,7 % ke změně kombinované biologické léčby.
Autoři zjistili vysokou prevalenci SpA asociované s IBD u pacientů, kteří přicházeli na kliniku revmatologie a gastroenterologie k vyšetření pro artralgie. Doba od prvních příznaků do stanovení diagnózy byla kratší, než se uvádí v literatuře. Diagnostika a léčba SpA v kontextu IBD mohou být náročné a vyžadují multidisciplinární přístup k včasné diagnostice a léčbě. Kombinované úsilí o změnu léčby s cílem navodit a udržet remisi onemocnění může vést ke zmírnění morbidity u těchto pacientů. Tato studie poukazuje na charakteristiky pacientů se SpA asociovanou s IBD a demonstruje hodnotu integrovaného přístupu v klinické praxi.
Reference
Dhamrah U, et al. Reduced Time to Diagnosis of Spondyloarthritis in Patients With Inflammatory Bowel Disease: A Retrospective Review of Data From a Novel Combined Rheumatology and Gastroenterology Clinic. J Rheumatol 2024;51(Suppl 1):43–98; Poster Presentations.
DOI: https://doi.org/10.3899/jrheum.2024-0330_poster_presentations
