Zánětlivá onemocnění střev (IBD) jsou nejen gastrointestinální problém, ale i faktor zvyšující kardiovaskulární riziko. Nová studie potvrzuje, že pacienti s IBD mají téměř dvojnásobné riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) – a klíčovou roli zde hraje věk a pohlaví. Přečtěte si důležitá fakta.
Zánětlivá střevní onemocnění (IBD), která byla dříve vnímána jako onemocnění postihující především západní svět, se stala celosvětovým zdravotním problémem, který představuje značné břemeno morbidity. Základní mechanismus chronického zánětu charakteristického pro IBD se projevuje autoimunitní dysfunkcí imunitního systému gastrointestinálního traktu. Tato imunitní dysregulace vede k uvolňování různých mediátorů a cytokinů do krevního oběhu, včetně tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), oxidu dusnatého, interleukinu 6 a jaterních proteinů, jako je C-reaktivní protein (CRP), což vede k dysfunkci endotelových buněk. Narušená bariéra střevní sliznice u jedinců s IBD umožňuje mikrobiálním lipopolysacharidům iniciovat prozánětlivé vrozené reakce prostřednictvím Toll-like receptorů, což v konečném důsledku vede k poškození endotelu a ateroskleróze.
Studie zkoumající funkci endotelu u pacientů s IBD odhalily sníženou pulzní arteriální tonometrii a reaktivní hyperemii při smykovém napětí, což svědčí o zhoršené dilataci cév v reakci na vyvolanou ischemii. IBD je navíc spojena se sníženou koronární průtokovou rezervou, přičemž toto snížení úzce souvisí se zvýšenými hladinami vysoce citlivého CRP. Poškozené endotelové buňky podporují turbulentní proudění krve a vytvářejí zranitelné oblasti podél cévních stěn, čímž podněcují aterosklerotický proces a podporují tvorbu krevních sraženin. IBD navíc souvisí s tuhostí aorty, což je cévní biomarker a nezávislý prediktor kardiovaskulárních příhod, a to i při zohlednění zavedených rizikových faktorů. Společné patologické mechanismy mezi IBD a aterosklerózou podnítily zkoumání potenciální souvislosti mezi IBD a zvýšeným rizikem cévní mozkové příhody a ischemické choroby srdeční.
Pro tuto analýzu bylo způsobilých celkem 14 768 pacientů s IBD (UC=6 144, CD=8 624) a 120 338 odpovídajících jedinců bez IBD. Během průměrné doby sledování 10,5 roku zaznamenalo 1,9 % účastníků s IBD a 1,0 % z referenční skupiny složený výsledek, který představuje poměr rizik (HR) 1,98. Při stratifikaci podle pohlaví bylo riziko ICHS spojené s IBD u mužů, zatímco u žen byla zaznamenána negativní souvislost. Výsledky studie se nezměnily ani v případě limitací analýzy na pacienty s CD, UC, pacienty na steroidech a pacienty na imunosupresivech. Jedním z významných zjištění této studie je významná souvislost mezi IBD a zvýšeným rizikem ICHS v závislosti na pohlaví a věku, kdy byl poměr rizik pro ICHS nejvýraznější u pacientů ve věkové kategorii 66–75 let.
Je stále více zřejmé, že jedinci s IBD by měli být pečlivě sledováni z hlediska dalších rizikových faktorů, které se mohou synergicky ovlivňovat a zvyšovat jejich pravděpodobnost rozvoje ICHS. Prioritou by měla být podpora zdravého životního stylu, včetně dodržování středomořské stravy a pravidelné fyzické aktivity. Kromě toho může stratifikace rizika založená na hladinách CRP, vzplanutí onemocnění a hospitalizacích pomoci identifikovat pacienty, kteří potřebují pečlivé sledování. U vysoce rizikových jedinců by bylo možné hodnotit časné biomarkery predikující budoucí ICHS, jako je vysoce citlivý srdeční troponin.
Reference:
Noa Cohen-Heyman et al, Inflammatory bowel disease is associated with an increased risk of cardiovascular events in a sex and age-dependent manner: A historical cohort study, International Journal of Cardiology Cardiovascular Risk and Prevention (2025). DOI: 10.1016/j.ijcrp.2025.200363
